|
Náhoda, byla to taková malá náhoda. Během základní vojenské služby jsem
si koupil "Písničky z roku raz dva" od Spirituál Kvintetu a rozšířil repertoár
písní k táboráku o šlágry typu "Podzimní". A během takového táboráku mě oslovila
dívčina, zda bych nechtěl s nimi hrát tudle starou muziku. A já to zkusil a chytlo mě
to. Ale z původní kapely jsem odešel a vzal si sebou i onu dívčinu a tak
r. 1995 vznikla první sestava "předžaltáře".
Jaroslav Netušil, Zuzana Vojtíšková, Tomáš a Jirka Vrbovi
a Onřej Hejl. Cvičili jsme písničky s nadšením amatéra, s minimálními znalostmi
a povědomím o staré hudbě. Jezdili jsme jako ocásek skupiny scénického šermu Armatus,
tehdy už pod jménem Žaltář, který jsem vymyslel já. Líbila se mi zvučnost, zvukomalebnost,
snadná zapamatovatelnost a hlavně mnohoznačnost významu toho slova
(Žaltář - kniha žalmů, ale také krásný středověký nástroj, který dostal název podle
zobrazení Davida krále. Ten byl se žaltářem zobrazován právě v knihách žalmů...).
Repertoár se skládal v naší nevědomosti převážně z písní Spirituál Kvintetu a
tehdy na vrcholu slávy kapely Klíč. Vedle toho jsem začal psát písně já.
Onřel Hejl brzy odešel, dal přednost šermu a přišel nakratičko Lukáš Doležal.
Jeho konzervatoří kovaný bas a housličky byly dobrým obohacením. Bohužel zakrátko
odchází a věnuje se muzikálům. O několik let později tragicky umírá při autonehodě.
Na tyto začátky rád vzpomínám, na tu naivitu, na v podstatě drzost hrát lidem takovou
hudlařinu. Ale nadšení a ryzí radost z hudby snad technické nedostatky aspoň trošku
kompenzovaly.
|
